Duchovní cesty

Létají jiskry,

peří poletuje.

Mířím vysoko?

Mé svědomí,

mé vědomí.

A přece to není to vaše!

Polovičatost.

Vzpomínky.

Brečím.

Je snadné hrát svou roli,

chladnou sebejistou

krutou.

Královské splývání,

carské vzplanutí.

Nevěřím!

Komu?

Sobě.

Tak honem odpověď!

Tak byvte se lidé!

Jsem jiná.

Dvě Já.

Básnické.Občanské.

Zahrádka.Jeviště.

Hlediště.

Návrat.

Ale kam?

Nahoru.

Bůh mě přeci pozval.

Budiž den!

Budiž noc!

Za báseň,

za moudrost

cestovní lístek nazpátek.

Byla bych opět šťastná?

Přitažlivost černé díry,

tanec na hroznovém víně.

Druid.

Ježíši,

křtíš mě básnířkou?

Postup.

Bez úvahy.

Člověk si sám pro sebe nevynyslí Ducha sv.

Cíl.

Muž.Žena.Zvíře.

Tři jména a plížící se stín.

Co by bylo kdyby...?

Co?

Štíhlá prázdnota bez světel,

kde se čas nudí.

A nebo nasycená tloušťka.

Ústup.

Po schodech dolů.

Místnost bez kamen.

Zima.

Postup.

Po schodech nahoru.

Ale kam?

Do nebe?

Zbývá se jen zeptat:

,,Přemýšlíš o svých budoucích krocích,člověče,

jako o následcích po smrtelném úrazu?"

Ústup.

Není živých na planetě Zemi.

Světlo!

Zde čas vládne v mnoha svých podobách!

Zbývá se jen zeptat:

,,Člověče,kterou z nich uctíváš

a ve které si přeješ trvale existovat?"

Byl žil jednou jeden král...

A přece to nemůže jít tak dál.